---------------------
Mohu jen doporučit komoru všem, co řeší nějakou bolest. Po úrazu jsem měl celý rok velké bolesti v pravé kyčli a už jsem nedoufal, že se to nějak zlepší. Po zapůjčení komory se stav začal lepšit již po týdnu každodenního pobytu v komoře. V současnosti už máme komoru doma koupenou a využívá jí celá naše rodina. Děkuji za to, že jsme mohli vyzkoušet zázrak účinku kyslíku. Miloš Kopecký
---------------------
Děkuji firmě za zapůjčení komory na celý měsíc domů. Díky terapii jsem se velice rychle zotavila po operaci horních a dolních víček. Neuvěřitelné zhojeni již týden po zákroku, minimální otoky a modřinky takřka nebyly vidět. Sám pan doktor se mě ptal, co jsem dělala, že ve srovnání s ostatními jsem viditelně více bez modřin a otoků. Děkuji moc Nikola Solčanská
---------------------
Klient: "Účinky, oproti deklarovaným ve všech možných brožurách a studiích, jsou více než překvapivé. Dceru po čtyřech letech co jí diagnostikovali RS přestala bolet hlava. Manželce pomalu ale jistě mizí celulitida a to vážně viditelně. Totéž se událo u dekoltu, který měla, jak sama říká, jako stařenka, no tak ho má skoro vyžehlený. U mě tři zásadní poznatky, razantní snížení vysokého tlaku (před deseti týdny 159/97, nyní 123/73), pak jsem si všiml, že mi zmizely dvě ošklivě křečové žíly, které jsem měl na vnitřní straně lýtek. No a úplně mi zmizela taková nepěkná vyrážka na nártu a na lýtku, se kterou se trápili na kožním v UL od loňského roku. Měl jsem nějaké antibiotické mazání s kortikoidy, které po týdnu sice pomohlo, ale po dalších 14 dnech se to vrátilo. Takže za naši rodinu super."
---------------------
Klientka Věrka (1947) navštívila Hyperbarickou komoru 3x. Velice si pochvalovala, že se přestala „drbat“. Dlouhodobě měla pocit svědění kůže celého těla a nemohla se toho zbavit. Po třetí hodině v komoře si uvědomila, že se vlastně už od minula (po druhé hodině) vůbec neškrábe.
---------------------
P. Katka z jižní moravy si před půl rokem zlomila nohu těsně nad kolenem. Celou dobu se její stav moc nezlepšoval a protože slyšela o hyperbarické oxygenoterapii, objednala si u nás komoru k domácímu pronájmu. Když jsme ji přivezli, chodila s bolestí o berlích. Doma mají schodiště, tak byla pro ni chůze obzvláště nepříjemnou záležitostí.
Po třech týdnech jsme komoru přijeli složit a odvézt jinam. Klientka už chodila po bytě bez bolesti a úplně bez berlí. Absolvovala 28 pobytů v komoře a s výsledkem je nyní velice spokojená. Sama říkala, že si kůru jedenkrát v roce pravidelně zopakuje.
---------------------
Klientka Eva (85 let) mívala asi 20 let velké potíže s trávením. Po terapiích bývala málomluvná. Po 6 ti terapiích v naší hyperbarické komoře jsem se chtěla zeptat, jaké pociťuje účinky. Jen tajemně zašeptala: "Ani o tom nechci mluvit, abych to nezakřikla."
---------------------
Pan Jiří Metelka (1956) měl asi rok trvale oteklé dásně po zaplombování zubů. Po třetí terapii v hyperbarické komoře už oteklé dásně nemá.
---------------------
Klient s dlouholetou cukrovkou se objednal do hyperbarické komory. Jeho zdravotní problém spočíval v tom, že se u něj projevovala diabetická noha se všemi důsledky – otevřená rána, znecitlivění prstů u nohy a prognóza k amputaci prstu. Jelikož jezdí z daleka,rikcí tak si sám zvolil dvouhodinový pobyt. Komoru navštívil 3x po dvou hodinách.
Když jsme se potkali asi po dvou měsících, říkal, že se mu rána začala zmenšovat a hezky zatahovat. Na okraji rány se začala tvořit opět nová kůže.
Jelikož z důvodu politicko-ekonomické světové manipulace (covid) musel terapii v komoře přerušit, začal se jeho zdravotní stav opět zhoršovat. Po uvolnění státních omezení opět do komory začal jezdit a noha se znova uzdravovala.
Tyto argumenty jeho léaře přesvědčily a nyní už jezdí do kyslíkové komory v nemocnici a léčbu mu proplácí pojišťovna.
---------------------
Pan Miroslav Halfar měl zapůjčenou komoru k domácímu využití na jeden měsíc. Dle vlastního popisu pobýval v komoře přibližně 2 hodiny denně.
Při přebírání komory zpět mi řekl, že na něj kyslík obrovsky zapůsobil v oblasti artrózy. Před zapůjčením nedokázal zvednout ruce nad hlavu a nohu ohýbal cca v úhlu 70°.
Po měsíci pravidelného ležení p. Halfar ruce zvedá nad hlavu a navíc zcela bezbolestně, s nohou si vesele kývá jak potřebuje.
---------------------
"Ani nevíte jak jsem moc ráda, že k Vám můžu chodit do té komory." Říká p. Alena Křivdová (1946) a spokojeně dodává. "Víte, před nedávnem jsem škaredě upadla a natloukla jsem si koleno a pořád to bolelo a nelepšilo se to. Ale už po prvním ležení v komoře mě koleno bolet přestalo. Navíc asi 10 let jsem brala prášky od bolesti páteře a už ani ta mě nebolí a prášky nemusím brát. Navíc se mi lépe dýchá a lépe slyším. Mívám i závratě, třeba i na rovné cestě. I to se hodně zlepšilo. Co ale nejvíce oceňuji je, že se mi zvedla nálada a mé pesimistické myšlenky jsou ty tam. Teď jsem si koupila i permanentku. Vyjde mě to levněji a já se těším na další zázraky. Mám pocit, že jsem omládla o deset let."
Jméno klientky uvádím s jejím výslovným souhlasem.
---------------------
Paní Soňa Kukučková (1965) prodělala před dvěma lety mozkovou příhodu. Od té doby je ochrnutá na levou polovinu těla. Zároveň si stěžovala, že od té doby pravidelně každou noc musela dvakrát vstávat kvůli močení. Kvůli tomu se v noci nevyspala a byla unavená. S ohledem na postižení byla 2 hodiny v noci vzhůru a pak těžce usínala.
Po první návštěvě komory šla v noci na WC již jen jednou, po druhé návštěvě komory už spala až do 6 hodin rána. Po třetí návštěvě komory si všimla slečna, co ji doprovází do města, že se pohybuje mnohem rychleji a levou nohu, kterou do té doby za sebou jen tahala, tak ji potahuje rychleji. Také po schodech sešla o polovinu rychleji, než 3 dny předtím. Další den ráno, když nastupovala do auta, tak si ani neuvědomila, že svou levou nohu dala do auta téměř jako zdravou.
Jméno klientky uvádím s jejím výslovným souhlasem.
---------------------
Pan Milan Gavlas (1938) přišel na terapii a nemohli jsme se domluvit. Neslyšel, co mu říkám. Tak si vytáhl z kapsy naslouchátko a když jsem mluvila hodně nahlas, tak mi rozuměl. Vysvětlila jsem mu co bude následovat. Těsně před vstupem si naslouchátko dal zase zpět do bundy, aby jej při terapii neobtěžovalo. Těsně, před začátkem nafukování komory jsem mu chtěla ještě sdělit jednu informaci, ale přesto, že jsem na něj křičela, tak mě neslyšel.
Po ukončení terapie v komoře, jsem se chtěla zeptat, zda je všechno v pořádku a jaké má pocity a tak jsem mu řekla, ať si vezme naslouchátko, aby mě slyšel a mohli jsme si sdělit informace.
P. Gavlas mi řekl, že naslouchátko nepotřebuje, že mě slyší i bez něj. Po prvních 30 minutách v komoře, když potíže se sluchem měl několik let!!
Sdělil mi, že během terapie měl pocit lehkého pukání bublinek v uchu a nyní, že skvěle slyší.
Jméno klienta uvádím s jeho výslovným souhlasem
---------------------
